Jak rozvíjet logické myšlení u dětí od 8 do 14 let
Vaše dítě dokáže pravidlo odříkat, ale v následujícím příkladu ho stejně nepoužije. V pondělí má domácí úkol správně, ve čtvrtek chybuje, přestože jde o stejný typ úlohy. Znát pravidlo a umět ho použít jsou dvě různé věci, přičemž škola se té druhé věnuje jen velmi málo.
Když rodiče hledají, jak u dětí rozvíjet logické myšlení, nejčastěji narazí na doporučení různých hlavolamů: sudoku, dámu, šachy nebo aplikace plné logických hádanek. Jen některé z těchto aktivit ale skutečně pomáhají. Níže se podíváme na to, které to jsou a zda v tomto směru může pomoci programování.
Když rodiče hledají, jak u dětí rozvíjet logické myšlení, nejčastěji narazí na doporučení různých hlavolamů: sudoku, dámu, šachy nebo aplikace plné logických hádanek. Jen některé z těchto aktivit ale skutečně pomáhají. Níže se podíváme na to, které to jsou a zda v tomto směru může pomoci programování.
Co znamená logické myšlení u dítěte od osmi do čtrnácti
Existují tři samostatné dovednosti: udržet si pravidlo v hlavě, postupovat podle jednotlivých kroků až do konce, aniž by se dítě někde uprostřed ztratilo, a všimnout si, když výsledek pravidlu odporuje.
Ta třetí je nejtěžší. Představte si běžnou slovní úlohu: stěna má plochu 45 metrů čtverečních a na každý metr čtvereční je potřeba 200 mililitrů barvy. Dítě vynásobí čísla, zapíše výsledek 9 000 a označí ho jako litry, protože zapomnělo převést mililitry na litry. Devět tisíc litrů barvy na jedinou stěnu by znamenalo cisternu na kolech. Právě samotné číslo mělo dítě zarazit, nikoli nutnost znovu kontrolovat výpočet. Násobení totiž provedlo správně.
S každým dalším ročníkem jsou tyto postupy složitější. Na prvním stupni základní školy úloha obvykle vyžaduje, aby si dítě pamatovalo jednu nebo dvě podmínky. Později se k pravidlu přidává výjimka a také nutnost rozhodnout, zda se na ni konkrétní případ vztahuje. Právě tady začínají chybovat i děti, které si ještě loni vedly dobře. Nic z toho nepřichází automaticky s věkem, tyto dovednosti je potřeba se naučit.
Ta třetí je nejtěžší. Představte si běžnou slovní úlohu: stěna má plochu 45 metrů čtverečních a na každý metr čtvereční je potřeba 200 mililitrů barvy. Dítě vynásobí čísla, zapíše výsledek 9 000 a označí ho jako litry, protože zapomnělo převést mililitry na litry. Devět tisíc litrů barvy na jedinou stěnu by znamenalo cisternu na kolech. Právě samotné číslo mělo dítě zarazit, nikoli nutnost znovu kontrolovat výpočet. Násobení totiž provedlo správně.
S každým dalším ročníkem jsou tyto postupy složitější. Na prvním stupni základní školy úloha obvykle vyžaduje, aby si dítě pamatovalo jednu nebo dvě podmínky. Později se k pravidlu přidává výjimka a také nutnost rozhodnout, zda se na ni konkrétní případ vztahuje. Právě tady začínají chybovat i děti, které si ještě loni vedly dobře. Nic z toho nepřichází automaticky s věkem, tyto dovednosti je potřeba se naučit.
Jak rozvíjet logické myšlení u dětí doma
Doma rozvíjí logické myšlení vše, co má jasná pravidla a viditelný výsledek. Dítě tak může samo poznat, zda postupovalo správně. Právě to odlišuje rady, které fungují, od těch, které ne.
Deskové hry s jasnými pravidly rozvíjejí logiku. Chybný tah se projeví hned a spory rozhodují pravidla, ne ten, kdo hlasitěji křičí. Patří sem dáma, šachy nebo Carcassonne, kde každý tah ovlivňuje další průběh hry.
Stejně funguje vaření podle receptu. Dítě ale musí vařit samo, bez vašich rad. Vynechaný krok se projeví na výsledku.
Další způsob je rozbor cizí chyby. Vezměte vyřešenou úlohu, ve které je chyba, a požádejte dítě, ať najde místo, kde se to rozešlo. V cizím postupu se chyba hledá snáz než ve vlastním a trénuje se přitom totéž. Takové úlohy nejsnáz vezmete z jeho starých sešitů. Určitě tam jsou a učitel je už opravil, takže víte, kde se to zlomilo.
Sešity s hlavolamy a aplikace s úlohami berou rodiče první a fungují ze všeho nejhůř. Dítě si zapamatuje, jak se řeší konkrétní typ úlohy. Dejte mu stejnou logiku v jiné úloze za dva týdny a většinou ji nepozná.
A hlavní otázka zní: pozná dítě samo, že udělalo chybu? Pokud jsou v sešitě uvedené výsledky, zjistí to z nich nebo od dospělého a většinou jen přikývne. Pokud výsledky chybí, nemusí na chybu přijít vůbec. V šachu prohraje partii, při vaření se mu nepovede těsto a v programu zjistí, že hra nefunguje. Taková zpětná vazba je mnohem přesvědčivější.
Deskové hry s jasnými pravidly rozvíjejí logiku. Chybný tah se projeví hned a spory rozhodují pravidla, ne ten, kdo hlasitěji křičí. Patří sem dáma, šachy nebo Carcassonne, kde každý tah ovlivňuje další průběh hry.
Stejně funguje vaření podle receptu. Dítě ale musí vařit samo, bez vašich rad. Vynechaný krok se projeví na výsledku.
Další způsob je rozbor cizí chyby. Vezměte vyřešenou úlohu, ve které je chyba, a požádejte dítě, ať najde místo, kde se to rozešlo. V cizím postupu se chyba hledá snáz než ve vlastním a trénuje se přitom totéž. Takové úlohy nejsnáz vezmete z jeho starých sešitů. Určitě tam jsou a učitel je už opravil, takže víte, kde se to zlomilo.
Sešity s hlavolamy a aplikace s úlohami berou rodiče první a fungují ze všeho nejhůř. Dítě si zapamatuje, jak se řeší konkrétní typ úlohy. Dejte mu stejnou logiku v jiné úloze za dva týdny a většinou ji nepozná.
A hlavní otázka zní: pozná dítě samo, že udělalo chybu? Pokud jsou v sešitě uvedené výsledky, zjistí to z nich nebo od dospělého a většinou jen přikývne. Pokud výsledky chybí, nemusí na chybu přijít vůbec. V šachu prohraje partii, při vaření se mu nepovede těsto a v programu zjistí, že hra nefunguje. Taková zpětná vazba je mnohem přesvědčivější.
Proč programování trénuje logiku jinak než hlavolamy
Program udělá přesně to, co dítě napíše, a chybu ukáže hned. Nikdo mu neřekne, že je to špatně. Dítě samo vidí, že výsledek nesedí, a hledá, kde se spletlo.
Představme si třináctileté dítě, které píše program na kontrolu, zda se nákup vejde do rozpočtu. U čtyř položek funguje správně, u pěti už ne. Dítě musí postupovat krok za krokem. Která položka způsobila chybu? Která operace nefunguje? Co program v daném místě spočítal? Tak se učí rozebírat vlastní postup. Stejně postupuje i v matematice, když mu nevychází výsledek. Někdy nakonec najde chybu v jediném řádku, který hledalo půl hodiny.
Je tu ještě jeden důvod. Program nejde napsat jen přibližně. Pokud dítě nemá jasno v tom, jak má výsledek vypadat, program nemusí fungovat. Každý krok musí přesně popsat. Děti, které se spoléhají hlavně na intuici, to mají zpočátku těžší. Časem jim ale tento způsob uvažování začne pomáhat.
Potvrzují to i výzkumy. V roce 2019 zveřejnil časopis Journal of Educational Psychology přehled 105 studií. Autoři porovnávali děti, které se učily programovat, s dětmi bez této zkušenosti. Děti, které programovaly, si vedly lépe v úlohách, kde musely spojit několik podmínek a samostatně z nich vyvodit závěr. Na školních známkách se však tento rozdíl téměř neprojevil.
Představme si třináctileté dítě, které píše program na kontrolu, zda se nákup vejde do rozpočtu. U čtyř položek funguje správně, u pěti už ne. Dítě musí postupovat krok za krokem. Která položka způsobila chybu? Která operace nefunguje? Co program v daném místě spočítal? Tak se učí rozebírat vlastní postup. Stejně postupuje i v matematice, když mu nevychází výsledek. Někdy nakonec najde chybu v jediném řádku, který hledalo půl hodiny.
Je tu ještě jeden důvod. Program nejde napsat jen přibližně. Pokud dítě nemá jasno v tom, jak má výsledek vypadat, program nemusí fungovat. Každý krok musí přesně popsat. Děti, které se spoléhají hlavně na intuici, to mají zpočátku těžší. Časem jim ale tento způsob uvažování začne pomáhat.
Potvrzují to i výzkumy. V roce 2019 zveřejnil časopis Journal of Educational Psychology přehled 105 studií. Autoři porovnávali děti, které se učily programovat, s dětmi bez této zkušenosti. Děti, které programovaly, si vedly lépe v úlohách, kde musely spojit několik podmínek a samostatně z nich vyvodit závěr. Na školních známkách se však tento rozdíl téměř neprojevil.
Který kurz sedí podle věku
Výběr nástroje závisí na věku dítěte. Do deseti let je vhodný Scratch, ve kterém skládá program z hotových bloků a hned vidí výsledek. Mezi deseti a dvanácti lety může zkusit Roblox, kde tvoří hry a vymýšlí pravidla pro hráče. Od dvanácti let přichází na řadu Python Start, ve kterém už píše skutečný kód. Všechny kurzy probíhají online a mají 40 lekcí, které na sebe navazují.
Dětem kolem dvanácti let často vyhovuje Python Start. Psaní kódu jim může připadat přirozenější než skládání bloků a umožňuje jim tvořit složitější projekty. V prvních lekcích například vytvoří hru na hádání čísla. Program podle odpovědí postupně zužuje rozsah a dítě samo určuje, co se stane, když hráč podvádí. Později pracuje se seznamy, třeba s rozvrhem třídy nebo sadou výsledků, které je potřeba seřadit.
Když program přestane fungovat, lektor nedá dítěti hotové řešení. Pomůže mu najít místo, kde se něco pokazilo. Naši lektoři procházejí tříkolovým výběrem a každé čtvrtletí absolvují další hodnocení. U mladších dětí je vhodným začátkem Scratch, kterému jsme věnovali samostatný článek.
Dětem kolem dvanácti let často vyhovuje Python Start. Psaní kódu jim může připadat přirozenější než skládání bloků a umožňuje jim tvořit složitější projekty. V prvních lekcích například vytvoří hru na hádání čísla. Program podle odpovědí postupně zužuje rozsah a dítě samo určuje, co se stane, když hráč podvádí. Později pracuje se seznamy, třeba s rozvrhem třídy nebo sadou výsledků, které je potřeba seřadit.
Když program přestane fungovat, lektor nedá dítěti hotové řešení. Pomůže mu najít místo, kde se něco pokazilo. Naši lektoři procházejí tříkolovým výběrem a každé čtvrtletí absolvují další hodnocení. U mladších dětí je vhodným začátkem Scratch, kterému jsme věnovali samostatný článek.
Jestli to vašemu dítěti sedne, zjistíte nejrychleji na jedné lekci. Bezplatná zkušební lekce trvá 60 minut, online a jeden na jednoho s lektorem.
Co čekat a za jak dlouho
Změnu poznáte spíš v chování než ve známkách. Výzkumy navíc neurčují, za jak dlouho se projeví. Dítě, které dřív rychle řeklo „To neumím", si teď zadání znovu přečte, zkusí jednodušší variantu nebo ověří svůj předpoklad.
Lepší známku z matematiky ve stejném pololetí ale nečekejte. Písemka ověřuje, jak rychle si dítě vybaví správný postup. Programování rozvíjí jinou dovednost: schopnost najít postup, který se pro danou úlohu hodí.
Vyzkoušet to můžete i doma. Dejte dítěti o něco těžší úlohu, než na jaké je zvyklé, a sledujte prvních pět minut. Dřív možná jen pokrčilo rameny. Teď se třeba začne ptát a hledat řešení. To může být známka pokroku. Jedna úloha ale nestačí. Sledujte, jak si dítě poradí se třemi nebo čtyřmi podobnými úlohami během měsíce.
Lepší známku z matematiky ve stejném pololetí ale nečekejte. Písemka ověřuje, jak rychle si dítě vybaví správný postup. Programování rozvíjí jinou dovednost: schopnost najít postup, který se pro danou úlohu hodí.
Vyzkoušet to můžete i doma. Dejte dítěti o něco těžší úlohu, než na jaké je zvyklé, a sledujte prvních pět minut. Dřív možná jen pokrčilo rameny. Teď se třeba začne ptát a hledat řešení. To může být známka pokroku. Jedna úloha ale nestačí. Sledujte, jak si dítě poradí se třemi nebo čtyřmi podobnými úlohami během měsíce.
Bezplatná zkušební lekce programování v online škole Algonova
Jestli chcete, aby si dítě logiku zkoušelo na něčem skutečném, a ne v sešitě s výsledky vzadu, začněte jednou hodinou. Přihlaste ho na bezplatnou zkušební lekci na 60 minut: dítě bude hodinu online pracovat individuálně s naším lektorem a vy uvidíte, jak přemýšlí, když se úloha nevyřeší sama.
Chcete, aby vaše dítě s nadšením poznávalo technologie budoucnosti?
Odešlete nezávaznou přihlášku – domluvíme si vhodný čas zkušební lekce.
Odesláním této žádosti souhlasíte se zásadami o ochraně osobních údajů
Časté otázky
Ano, i když ne tak, jak to podává reklama. Největší práce na tohle téma, přehled 105 výzkumů v Journal of Educational Psychology z roku 2019, zjistila, že děti, které se učily programovat, zvládaly úlohy na usuzování líp než vrstevníci, kteří se neučily. Školních známek se to skoro nedotklo. Mění se způsob, jakým dítě přistoupí k neznámé úloze, ne známky v žákovské.
Osm let je obvyklá spodní hranice, protože tam začínají kurzy postavené na blocích, ten náš taky. Děti od 8 do 10 let pracují s bloky a zhruba od dvanácti přestává být psaný kód pro většinu překážkou. Začít později není nevýhoda, dítě ve čtrnácti projde úvodní látkou výrazně rychleji.
Procvičují hlavolamy, které obsahují. Zlepšení se většinou projeví jen v dané aplikaci, protože se dítě naučí řešit konkrétní typy úloh, ale ne přistupovat k neznámým problémům. Víc mu dá tvorba něčeho vlastního, co může přestat fungovat a co musí samo opravit.
Často právě naopak. Děti, kterým jde matematika snadno, málokdy musí hledat chyby ve vlastním uvažování, protože na správný výsledek přijdou dřív, než se jejich postup pořádně prověří. Program, který sice funguje, ale dává špatný výsledek, je pro mnohé z nich první skutečnou výzvou, kterou nevyřeší jen rychlým důvtipem.
Jedna lekce týdně a projekt, ke kterému se dítě mezi lekcemi vrací, stačí na to, aby byla za pololetí vidět změna. Víc než počet hodin rozhoduje, jestli dítě věci dokončuje, protože opuštěný projekt učí pravý opak vytrvalosti.
Scherer, R., Siddiq, F., Sánchez Viveros, B. (2019). The cognitive benefits of learning computer programming: A meta-analysis of transfer effects. Journal of Educational Psychology, 111(5), 764-792.
https://eric.ed.gov/?id=EJ1220317
https://eric.ed.gov/?id=EJ1220317
Pomůžeme vašemu dítěti najít kurz, který ho opravdu nadchne
Na hodině:
01
Vaše dítě si vyzkouší IT na vlastní kůži
02
Společně vytvoříme studijní plán na míru
Odesláním této žádosti souhlasíte se zásadami o ochraně osobních údajů
Dárek: e-kniha „Základy kybernetické bezpečnosti pro děti“
MindLane s.r.o. Plzeňská 3352/156, Smíchov, 150 00 Praha IČO: 23589779
© 2017–2025 Algonova by Algorithmics
